Na Jeseníky!
Flemmichova vila 28. 8. – 6. 10. 2024
Vstupné 50/30 Kč, snížené vstupné platí pro děti, studenty a seniory nad 65 let
Při nákupu vstupenek lze uplatnit Městskou kartu Krnov
otevřeno denně mimo pondělí, 9.00–12.00/12.30–17.00 hod.
Výstava o putování jesenickými horami, turistických bedekrech a mapách i o počátcích organizované turistiky v Jeseníkách, od jejích počátků až do roku 1945.
Výstavní panely přináší nespočet zajímavostí o pohoří samotném, o průkopnících zdejšího turismu, nebo o rozvoji zimních sportů. Dále seznamují s ukázkami dobových turistických map, tištěných průvodců a jiných dokladů rozvoje turistiky v Jeseníkách. Výstavní projekt Vědecké knihovny v Olomouci navazuje na úspěšnou stejnojmennou knihu autora, historika Jiřího Glonka. Myšlenka na zpracování tématu vznikla v souvislosti s objevem první turistické mapy Jeseníků datované rokem 1881, která se dochovala v jediném exempláři, uloženém právě ve Vědecké knihovně v Olomouci.
Pecunia non olet
Flemmichova vila 6. 9. – 13. 10. 2024
Vstupné 50/30 Kč, snížené vstupné platí pro děti, studenty a seniory nad 65 let
Při nákupu vstupenek lze uplatnit Městskou kartu Krnov
otevřeno denně mimo pondělí, 9.00–12.00/12.30–17.00 hod.
Komentovaná prohlídka výstavy proběhne 17. 9. v 17.00 hod.
Výstava numismatiky ze sbírek krnovského muzea doplněná o panelovou výstavu Východočeského muzea Pardubice "Tisíciletá tradice české měny".
Přesně před deseti lety otevřelo Městské muzeum ve Flemmichově vile výstavu Pecunia non olet, kterou veřejnosti představilo značnou část své numizmatické sbírky. Výstava se těšila značné pozornosti veřejnosti, a jelikož od této doby byly kusy z muzejní numizmatické sbírky využívány pouze výjimečně, pokud vůbec, rozhodlo se muzeum letošního roku tuto výstavu zopakovat. Nejen krnovská veřejnost se může těšit na rozličnou plejádu mincí, kterými se na našem území platilo od 17. století takřka do současnosti, exkluzivnější kusy, které naopak k běžnému nakupování nesloužili, a také na raritní a zřejmě krom odborníků poměrně neznámá nouzová platidla. Do numizmatické sbírky krnovského muzea se dostalo také nemálo ražeb cizokrajných a mimoevropských, část si jich budou moci návštěvníci prohlédnout rovněž. A co bude patrně největším lákadlem? Nepochybně vystavení většiny kusů tzv. krnovského pokladu. Komu tehdy tato příležitost utekla, bude mít letos druhou možnost.
Papírový svět hraběte Sedlnického
Flemmichova vila 12. 9. – 24. 11. 2024
Vstupné 50/30 Kč, snížené vstupné platí pro děti, studenty a seniory nad 65 let
Při nákupu vstupenek lze uplatnit Městskou kartu Krnov
otevřeno denně mimo pondělí, 9.00–12.00/12.30–17.00 hod.
Kolekce papírových soch zapsaná v České knize rekordů.
Kastelán zámku Linhartovy, Jaroslav Hrubý, vytvořil unikátní kolekci pod názvem „Papírový svět hraběte Sedlnického“, na které pracoval téměř tři roky. Tato výjimečná sbírka obsahuje 110 papírových soch lidských postav v životní velikosti, osm zvířat, a dokonce i doplňky a nábytek, jako jsou stoly, židle, kolébka či hudební nástroje. Sochy jsou vyrobené metodou kašírování, kdy se na podklad lepí další a další vrstvy papíru.
Celý tento papírový svět, který věrně zachycuje život původních obyvatel zámku Linhartovy, včetně šlechty i služebnictva, se nyní dočasně přemístí do prostor Flemmichovy vily. Výstava navazuje na loňskou vánoční prezentaci části sbírky v radniční kavárně.
Sedlničtí z Choltic – Jednalo se o starý panský rod počítaný k mohutnému rozrodu Benešoviců. Původně pocházeli ze statku Choltice ve východních Čechách, počátkem 15. století přicházejí na Moravu a na moravskoslezské pomezí, kde získali v polovině 15. století statek Sedlnice. Koncem 16. století získali mnoho statků v Krnovském a Opavském knížectví, část rodu patřila mezi horlivé luterány, jiní mezi věrné a bojovné katolíky. Roku 1658 koupila jedna z větví rodu panství Linhartovy, záhy poté se dočkala povýšení do hraběcího stavu. Z této větve pocházel Josef Maria Anton Sedlnický z Choltic, který vykonával v letech 1816–1848 post ředitele dvorského policejního úřadu ve Vídni. Linhartovské panství drželi Sedlničtí až do počátku či poloviny 19. století.
