po út st čt so ne
  • Flemmichova vila 2. 12. 2022 – 31. 1. 2023

  • Uzávěrka přihlášek 16. 12. 2022

150 let železnice Krnov

150_let_zeleznice_2022_UVODNIK
Kategorie:
MIKS
Datum:
2022-10-01 10:00

Hlavní a nákladové nádraží Krnov, areál KOS

sobota 1. 10. 2022, 10.00–17.30 hod.

aktuality k programu KOS naleznete na facebook profilu oslav

Jízdy historických vlaků, slavnostní „odhalení“ opraveného lokomotivního pomníku, výstava o historii železnice, přehlídka historických vagonů, koncerty, ukázky záchranné a vyprošťovací techniky, atrakce pro děti. Na to vše se mohou těšit návštěvníci, kteří zavítají v sobotu 1. října na oslavy 150 let železnice v Krnově. Konat se budou od 10 do 16 hodin v prostorách nákladového nádraží v sousedství výpravní budovy železniční stanice Krnov. „Na začátku se ale všichni sejdeme před lokomotivním pomníkem. Tady od 10.30 hodin bude hrát Dechový orchestr mladých Krnov a v 11.00 hodin dojde k slavnostnímu „odhalení“ opravené lokomotivy. Poté se společně s pochodujícím orchestrem přesuneme do prostor nákladového nádraží, kde proběhne další část programu,“ prozrazuje Marcela Procházková z MIKS Krnov. To oslavy organizuje za finančního přispění Moravskoslezského kraje společně s Českými drahami, Správou železnic a společností Krnovské opravny a strojírny (KOS). Před výpravní budovou budou umístěny výstavní panely o historii krnovské železnice. V prostorách nákladového nádraží budou čekat parní lokomotivy a historické vagony, nejmenší návštěvníci se můžou těšit na řídicí vůz přestavěný na Vláček hráček. Vystoupí zde také kapely Lucie Revival (12:00), Generace 75 (13:30) a zpěvák Patrik Stoupa s bandem (15:00). „K vidění budou rovněž historické automobily, motocykly a jízdní kola, studentky pedagogické školy připraví pro děti program v dětském koutku, chybět nebudou stánky s občerstvením. Lidé se budou moct svézt kočárem taženým koňmi, který bude jezdit mezi nákladovým nádražím a areálem společnosti KOS, která ve stejný den slaví 150 let svého založení,“ uvádí Marcela Procházková s tím, že oslavy na nádraží skončí v 16.00 hodin, kdy v areálu KOS začne koncert Rock&Roll Bandu Marcela Woodmana. Podrobnosti k jízdám historických vlaků, jízdní řády a ceny jízdného zájemci najdou na portálech Českých drah Kam na výlet a ČD Nostalgie. Jízdenky si budou moct v předstihu zakoupit v e-shopu Českých drah.

Moravsko-slezská centrální dráha Olomouc – Krnov – Opava byla slavnostně otevřena pro nákladní dopravu 1. října 1872. Osobní doprava na této trati byla zahájena 15. října a z Krnova do Opavy se začalo jezdit až 1. listopadu 1872.  (Krnovské listy)

V rámci Regionálního dne železnice proběhnou historické jízdy (parní lokomotiva 423.009, další vlaky povezou historická motorová lokomotiva "Bardotka",a motorové vozy "Hurvínek" M131.1 a "Věžák" M120.417), na krnovském nádraží bude umístěn vůz s modelovou železnicí, Kinematovlak, Vláček hráček, vůz s expozicí České pošty, motorové lokomotivy řady 781, 735 a další zajímavosti. To vše doprovodí Celodenní kulturní program, kdy vystoupí Dechový orchestr mladých ZUŠ Krnov, Lucie revival, Generace 75 a zpěvák Patrik Stoupa. V prostorách KOS bude hrát Stanley's Dixie Street Band a Rock&Roll Band Macela Woodmana. Program (včetně jízdních řádů) budeme postupně doplňovat.

Počátky železniční dopravy v rakouské monarchii byly poněkud váhavé. Do poloviny 19. století však řada významných představitelů, zejména z řad průmyslníků a obchodníků pochopila, jaký potenciál skýtá tento moderní druh dopravy. O lepší a moderní spojení se světem prostřednictvím železnice se hlásil stále větší počet měst a vesnic. V roce 1867 byla udělena koncese Severní dráze císaře Ferdinanda pro novou dráhu z Brna do Šternberku s odbočkou do Přerova s podmínkou, že dráha bude prodloužena k pruské hranici. Dráha měla směřovat na Rýmařov, Bruntál, Krnov, Zlaté Hory a končit v pruské Nise. Odbočka měla vést také do Opavy. Ukončena měla být do tří let. Název měl být Moravsko-slezská severní dráha. Se stavbou však započato nebylo. I tak plány vyvolaly značný ohlas a v oblasti severní Moravy a západní části rakouského Slezska vznikala ve městech konsorcia usilující o výstavbu trati a získání co nejvíce výhod pro své město. 30. 3. 1868 udělilo ministerstvo obchodu rakouské vlády, mající v kompetenci také železnici, Severní dráze císaře Ferdinanda, aby zahájila přípravné práce na dráze ve směru k pruské hranici, avšak žádné práce se nerozběhly. Do záležitosti se tak vložilo olomoucké konsorcium, které 10. 8. 1868 obdrželo koncesi pro stavbu dráhy dle svého projektu. Trať měla vést z Olomouce přes Bruntál a Krnov k říšské hranici s napojením na pruské Hlubčice, a měla mít dvě odbočky, na Opavu, a na Jindřichov ve Slezsku s případným napojením na Nisu či Prudnik. Na tuto ústřední trať měly být navíc napojeny lokální tratě Milotice–Vrbno pod Pradědem a Valšov–Rýmařov. Vše se ještě na nějaký čas opět zkomplikovalo, neboť se do všeho vložilo opavské konsorcium. Jednání nakonec byla završena 21. 4. 1870 udělením nové koncese na stavbu trati počítající s určitými stavebními úlevami a osvobozením od daní na 30 let. Nyní nastoupilo získávání financí pro stavbu. Finanční transakce řídila banka Union, na kterou tak přešla i koncese. Bylo vydáno 45 000 akcií a obligací za 45 000 000 zlatých. Pro samotnou stavbu vybrala banka Union firmu bratří Kleinů ze Sobotína.

V polovině 19. století Krnov zvolna vybředával z prozatím zřejmě nejbídnější etapy své historie. Z ospalého a stagnujícího příhraničního městečka se stalo v roce 1850 okresní město, byla zde vystavěna budova okresního soudu a začaly růst první továrny. Představitelé krnovské samosprávy a zdejší průmyslníci si velmi uvědomovali, co by jim železnice mohla přinést, a bojovali za napojení Krnova železniční síť, co mohli. V roce 1855 dospěla železnice do Opavy, a Krnované si mimo jiné mohli udělat obrázek, co by znamenalo, kdyby železnice dospěla také do Krnova. Když byla v roce 1870 stavba Moravsko-slezské centrální dráhy konečně zahájena, Krnov aktivně podporoval požadavky dráhy a podnikatelských subjektů ve městě na pozemky pro drážní stavby, s jejichž vykupováním velmi aktivně krnovská samospráva vypomáhala. Rozloha pozemků vykoupených pro železnici byla značná, prostor pro nádraží, při němž měly vzniknout také dílny a výtopna, byl vyměřen západně od města na pomezí s Kostelcem. Velmi výhodné to bylo i z toho důvodu, že nádražní objekty mohly být prozíravě budovány v severojižním směru, což pak umožňovalo co nejsnadnější napojení tratě z Krnova na Opavu, Jindřichov ve Slezsku i Hlubčice.

Stavba tratě Moravsko-slezské centrální dráhy byla zahájena v Olomouci 22. 11. 1870 a probíhala tak rychle, že veškeré práce byly hotovy ještě před termínem. Zpozdilo se akorát propojení s pruskými tratěmi, jelikož teprve 21. 5. 1872 se podařilo uzavřít státní smlouvu s Pruskem o stavbě hraničních přechodů. 1. 10. 1872 byl provoz na trati Olomouc–Krnov–Jindřichov ve Slezsku zahájen nákladní dopravou, 15. 10. se mohly přidat i osobní vozy. Spojení Krnova se světem tehdy nejmodernějším a nejrychlejším suchozemským dopravním spojením – železnicí – se stalo skutečností. O měsíc později, 1. 11., začaly z Krnova jezdit vlaky také do Opavy. Přes hranice do Hlubčic směly vlaky vyjet teprve od 25. 9. 1873, z Jindřichova ve Slezsku do Hlucholaz a Nisy dokonce až 1. 12. 1875. Později byly také vybudovány plánované lokální tratě Valšov–Rýmařov, Milotice nad Opavou–Vrbno pod Pradědem, úzkokolejné Třemešná ve Slezsku–Osoblaha a Moravský Beroun–Dvorce na Moravě. Na začátku 20. století se přidala ještě trať Bruntál–Malá Morávka o normálním rozchodu.

Nedlouho poté společnost Moravsko-slezské centrální dráhy zkrachovala. Jednak provoz trati nepřinášel takový zisk, s jakým se původně počítalo, navíc v roce 1873 přišel krach na vídeňské burze. Teprve když přišlo napojení na pruské tratě a výrazné zvýšení objemu dopravy po trati Krnov–Olomouc, začala tato dráha výrazně prosperovat. Společnost kvůli růstu osobní dopravy přistoupila na výstavbu dalších zastávek a nádraží, původně jich na celé trati z Olomouce do Opavy bylo jen 15, včetně Olomouce, Krnova či Opavy. Do konce 19. století přibylo dalších 10, obce si však musely nést veškeré náklady na výstavbu samy. Do roku 1895, kdy Moravsko-slezskou centrální dráhu definitivně převzal stát, toho více společnost pro zlepšení provozu a zkvalitnění dopravy nestihla provést. V té době z této dráhy nejvíce těžil Krnov. Získal moderní, rychlé a značně kapacitní spojení pro osobní i nákladní dopravu, stal se důležitým uzlem a sídlil zde také dopravní inspektorát tratě. Když došlo k propojení Hlucholaz s Hanušovicemi v roce 1888, význam Krnova vzrostl ještě více, neboť vznikl volný okruh dvou tratí, jejímiž koncovými uzly byla Olomouc a právě Krnov.

Spolu s nádražím vznikly v Krnově také opravárenské dílny a výtopna. Při zahájení stavby tratě usilovala o vybudování tohoto důležitého zařízení také Opava, zvítězil však Krnov. Komplex dílen a výtopny zaujal rozsáhlé prostory při západním okraji budovaného areálu nádraží. Znamenalo to příchod nového podnikatelského subjektu do města, který v brzkém čase nejenže poskytl práci až několika stovkám obyvatel, nadto dosti odborné, ale podtrhoval význam Krnova pro železniční dopravu na trati Olomouc–Krnov–Opava. Ve zkratce, v Krnově byla zajišťována provozuschopnost veškerých vozů i lokomotiv obstarávajících provoz na této trati. Zůstalo tomu tak i poté, co v roce 1895 převzal tuto dráhu stát, pouze došlo k zrušení dopravního inspektorátu trati v Krnově a jeho přesunutí do Olomouce. Stát rozšířil železniční dílny i komplex krnovského nádraží, které navíc dostalo ještě reprezentativnější vzhled. Toto výstavní nádraží bylo situováno hlavní částí naproti ústí Mikulášské ulice, bylo však zničeno na konci druhé světové války ustupující německou armádou. Železniční opravárenské dílny přečkaly dodnes, kdy fungují pod názvem Krnovské opravny a strojírny – KOS.

Trať Olomouc–Krnov–Opava zůstává v provozu i ve 21. století. I v roce, kdy je to již 150 let od dostavby a zahájení provozu na této trati zůstává Krnov na ni důležitým uzlem. Už několik desetiletí svádí železnice v Česku nelehký souboj s automobilovou lobby. Pro trať Olomouc–Krnov–Opava je navíc nepříjemné, že její nemalá část vede hornatým terénem, což komplikuje modernizaci. Vedení Krnova však potenciál železniční dopravy nepodceňuje, zdařila se elektrifikace úseku mezi Krnovem a Opavou, a o modernizace celého dlouhého úseku až do Olomouce se jedná. V nedaleké budoucnosti by navíc mělo dojít k významnému zapojení Krnova do sítě propojující polská města a Ostravu. Vše nasvědčuje tomu, že i přes různé změny se historie tratě Olomouc–Krnov–Opava bude psát i nadále.  

 
 

Powered by iCagenda